Komunikace

komunikace

Neonatální a perinatální paliativní péče přináší komunikačně velmi náročná témata.

Témata zahrnují odhalení závažné vrozené vývojové vady, porod na hranici viability, rozhodování o ukončení orgánové podpory a úmrtí plodu nebo novorozence. Ve všech těchto situacích, které jsou extrémně stresující, je potřeba přistupovat k rodině jako k celku a poskytnout jí podporu na mnoha úrovních. Otevřená empatická komunikace je pro tyto účely klíčová.

NeoPaliativa - NeoPaliativa Logo New 2

Úvod

Zdravotníci mají někdy tendenci nepříznivé prognostické zprávy, ve snaze ochránit rodinu, limitovat. Ze studií ale vyplývá, že většina rodičů si přeje získat maximum informací i přesto, že jsou spojeny s velmi negativními emocemi. Sdílením pravdivých informací rodině nebereme naději, naopak jim umožníme se v dané situaci zorientovat a snáze se pak podílet na rozhodování o další péči. V neonatologii i perinatologii se velmi často setkáváme s prognostickou nejistotou. Zvažování rizik a benefitů a podílení se na složitých rozhodnutích, je pro rodinu velmi náročné a stresující (Tabulka 1).


TABULKA 1. KOMUNIKAČNÍ BARIÉRY
ZdravotníciPacienti, Rodiče
Pocit nedostatečných znalostí/dovedností/kompetencíRozdílná schopnost porozumění
Strach z vyvolání silných emocíStrach ze ztráty, z bolesti
Neschopnost nabídnout řešení, pocit vlastního selháníKulturní faktory
Soucit s pacientem/rodinou, snaha limitovat negativní zprávySociální faktory
Prognostická nejistotaObavy o budoucnost

Komunikace závažných zpráv

Nemalou psychickou zátěž tato komunikace představuje i pro zdravotníky. Optimálně vedená komunikace s teoretickou přípravou, použitím specifických komunikačních schémat a schopností práce s emocemi, může tuto zátěž výrazně ulehčit a zároveň zamezit tomu, aby se samotné sdělování nepříznivé zprávy stalo pro rodiče dalším traumatickým zážitkem.

Pozitivní efekt správně vedené komunikace

  • Pacient zprávě lépe porozumí, lépe se s ní vyrovná, lépe spolupracuje
  • Je méně úzkostný a méně depresivní
  • Nižší psychická zátěž pro zdravotníky
  • Medikolegální dopady

Profesionálně vedená empatická komunikace je bazálním nástrojem paliativní péče. Cílem rozhovoru by mělo být srozumitelné a jasné sdělení informace, poskytnutí emocionální podpory a pomoc při následném rozhodování o další péči. Existují specifické komunikační protokoly (Tabulka 2, 3), jejichž znalost a praktické použití může výrazně zvýšit kvalitu a efektivitu rozhovoru, z čehož benefitují jak pacienti, tak zdravotníci.


TABULKA 2. PROTOKOL SPIKES
ParametrPopis
SettingNastavení (klidné prostředí, soukromí, dostatek informací a času)
PerceptionVnímání situace (zjištění, jak pacient/rodič dosavadní situaci vnímá)
InvitationVýzva (zjištění v jakém rozsahu si rodič přeje být informován, za jakých podmínek – např. přítomnost partnera)
KnowledgePředání informace (“varovný výstřel”, “palcový titulek” – jednoduché pravdivé sdělení informace)
EmotionsEmoce (práce s emocemi, empatie, podpora, práce s tichem)
SummarizeShrnutí a strategie (ujištění se o pochopení ze strany rodičů, plán dalšího postupu, domluva další schůzky)


TABULKA 3. PROTOKOL NURSE
TechnikaPříklady frází
Naming – Pojmenování“Vidím, že vás to hodně rozčílilo. ”“Mám dojem, že jste takovou zprávu nečekala.”
Understanding – Porozumění“Jestli tomu dobře rozumím, máte velké obavy, jak tu zprávu přijme váš manžel.”“Nedovedu si představit, jak je to pro vás těžké.”
Respecting – Respekt“Je neuvěřitelné, jak jste celou tu situaci dosud zvládali.”“Položit takovou otázku vyžaduje velkou odvahu.”
Supporting – Podpora“Nejste na to sami, my všichni jsme připraveni vám pomoci.”“Společně teď promyslíme další kroky.”
Exploring – Prozkoumání“Z čeho máte největší obavy?”“Když říkáte, že…myslíte tím…?”

KURZY & WORKSHOPY

Přehled aktuálních kurzů a workshopů zaměřených na paliativní péči

Další zdroje informací

Webové stránky Sekce dětské paliativní péče ČSPM – publikace ke stažení:

Webové stránky Centra paliativní péče Webové stránky Perinatální ztráta

Reference

  • Back, Anthony & Arnold, R. & Tulsky, J.. (2009). Mastering communication with seriously ill patients: Balancing honesty with empathy and hope. Mastering Communication with Seriously Ill Patients: Balancing Honesty with Empathy and Hope. 1-158. 10.1017/CBO9780511576454.
  • Baile WF, Buckman R, Lenzi R, Glober G, Beale EA, Kudelka AP. SPIKES-A six-step protocol for delivering bad news: application to the patient with cancer. Oncologist. 2000;5(4):302-11. doi: 10.1634/theoncologist.5-4-302. PMID: 10964998.
  • Hrdlickova, L.; Polakova, K.; Loucka, M. Important Aspects Influencing Delivery of Serious News in Pediatric Oncology: A Scoping Review. Children 2021, 8, 166. https://doi.org/10.3390/children8020166
  • Wolfe AD, Frierdich SA, Wish J, Kilgore-Carlin J, Plotkin JA, Hoover-Regan M. Sharing life-altering information: development of pediatric hospital guidelines and team training. J Palliat Med. 2014 Sep;17(9):1011-8. doi: 10.1089/jpm.2013.0620. Epub 2014 Jun 27. PMID: 24971650; PMCID: PMC4158952.
  • Berkey FJ, Wiedemer JP, Vithalani ND. Delivering Bad or Life-Altering News. Am Fam Physician. 2018 Jul 15;98(2):99-104. PMID: 30215989.
  • Ratislavová K, Hrušková Z, Psychosociální podpora při úmrtí miminka.

Podobné příspěvky