Hranice Viability

hranice viability
Sdílet příspěvek

Novorozenci narození před 22. týdnem těhotenství nejsou mimo dělohu schopni přežít.

Důvodem je nezralost plic, které v této fázi vývoje neumožňují výměnu krevních plynů ani při použití nejmodernějších technologií současné neonatální péče. Hranice viability je ve většině zemí stanovena na 24.týden těhotenství.

Úvod – základní definice

Viabilita = schopnost plodu přežít mimo dělohu
Vitalita = známky života (srdeční akce, dýchání, svalový tonus)
Hranice viability v ČR je stanovena na 24+0 týdnů těhotenství

Děti narozené na hranici viability v období mezi 22. a 24. týdnem představují tzv.šedou zónu. Je to skupina extrémně nezralých novorozenců s velmi nejistou a často velmi nepříznivou prognózou (péče o novorozence na hranici viability). K jejich přežití je vždy nutné zahájení intenzivní péče, které je spojené s rutinními invazivními procedurami.

Vzhledem k nízké pravděpodobnosti přežití bez významného psychomotorického postižení není v těchto případech často zahájení intenzivní péče v nejlepším zájmu narozeného dítěte. Vždy je nutné individuální posouzení všech rizik pro daného novorozence v kontextu aktuální situace a preferencí konkrétní rodiny. Hranice viability/”šedá zóna” 22+0 až 23+6 týdne těhotenství. Seznam rizikových a protektivních faktorů je uvedený v Tabulce 1.


TABULKA 1. SEZNAM FAKTORů
RizikoProtekce
Gestační věk Každý den zlepšuje outcome (pozor! často nejistá datace těhotenství)
Porodní hmotnostKaždých 100g zlepšuje outcome
Mužské pohlavíŽenské pohlaví
Vícečetné těhotenstvíSingleton
Absence antenatální přípravyAntenatální kortikosteroidy
Porod nezralého novorozence mimo zdravotnické zařízeníPorod v Perinatálním centru

Pravděpodobnost přežití a těžkého neurologického deficitu periviabilních novorozenců

Přežití odpovídající gestačnímu týdnu (22 – 25. týden gravidity) dětí porozených v Perinatálním centru (Death or profound impairment and death or neurodevelopmental impairment determined for 4165 examined infants; death at 18-22 month determination made using a denominator of all 4446 cohort infants).

Typ poskytované péče

Typ péče u periviabilních dětí se liší v jednotlivých zemích i v rámci České republiky v jednotlivých perinatologických centrech. Obecná shoda panuje v tom, že pod 22.gestační týden se doporučuje pouze komfortní péče a naopak u dětí narozených nad 25.týden by měla být zahájena plná intenzivní péče (AAP).

Guidelines for the Management of Extremely Premature Deliveries: A Systematic Review

Péče na hranici viability v ÚPMD

  • 22+0 až 22+6 tt : resuscitace se standardně nezahajuje, nenabízí, komfortní péče
  • 23+0 až 23+6 tt : respektování přání rodičů, resuscitace se zahajuje v případě jejich souhlasu (informovaný souhlas) a optimálním stavu novorozence po porodu, přechod na komfortně paliativní péči v případě potřeby
  • nad 24+0 tt: standardní je resuscitace a plná péče

Komunikace s rodiči, rozhodování o poskytnuté péči

Vždy je nutné pečlivé individuální posouzení rizik a pravděpodobnosti vývoje pro daného novorozence (viz.výše) v kontextu používaných doporučení konkrétního pracoviště. V další fázi je klíčový empatický a otevřený rozhovor s rodiči, během kterého je nutné probrat hlavní rizika, odhadovanou pravděpodobnost přežití a psychomotorického postižení a navrhnout možné postupy. Důležité je vysvětlení prognostické nejistoty plynoucí z mnoha faktorů v periviabilním období.

Preference rodičů a vnímaní kvality života se mohou významně měnit s kulturními, spirituálními a náboženskými rozdíly mezi rodinami, ne vždy jsou v jejich rozhodování nejdůležitější kvantitativní prediktory přežití nebo těžkého postižení. Tyto faktory je nutné citlivě prodiskutovat a zohlednit. Pokud dojde ke konsenzu, že pravděpodobnost nepříznivého outcome, i přes vysoce specializovanou péči, významně převyšuje pravděpodobnost přežití a dosažení kvalitního života, je péče přesměrována na komfortně paliativní cíle a psychosociální podporu dané rodiny.

Přestože posouzení vitality novorozence po porodu hraje při rozhodování o zahájení intenzivní péče zásadní roli, odložená volba typu poskytnuté péče pouze podle vitality a expertního odhadu přítomného neonatologa se nedoporučuje. Pokud z logistických důvodů není možná před porodem adekvátní komunikace s rodinou a nejsou jasná její stanoviska, je přijatelnější postup intenzivní péči zahájit a ev. ji při negativním vývoji nebo nově zjištěných závažných skutečnostech ukončit. Rodiče by také měli být informovaní o možné změně domluveného postupu podle vývoje po porodu (např. nezahájení intenzivní péče při těžké poruše adaptace nebo při klinicky zjištěné výraznější nezralosti).

Kazuistika – příklad dobré praxe

  • matka I/0, 25 let, těhotenství dosud bez problémů
  • přichází v 23+1 tt do porodnice pro odtok plodové vody a nepravidelné kontrakce, příjem na odd.rizikového těhotenství, sonografické vyšetření s nálezem jednoho vitálního plodu s odhadovanou váhou 500g, potvrzen předčasný odtok plodové vody
  • zahájena tokolýza a podána první dávka antenatální kortikoidní kúry k urychlení plicní zralosti plodu a tokolýza, dle výsledků antibiotická terapie
  • vypočítaný individuální neonatální outcome (NCIHD kalkulátor): 10% survival, 3% přežití bez závažného neurologického deficitu
  • rozhovor za účasti gynekologa a neonatologa (+ v optimálním případě člena podpůrného týmu)
  • podrobně probrán aktuální stav, možnosti terapie a vývoje situace, rizika jak pro matku tak pro dítě
  • rodiče se shodují na nezahajování intenzivní péče
  • zápis do dokumentace, sdílení informací se zdravotníky podílející se na péči
  • 5 hodin po příjmu dochází přes tokolýzu k progresi vaginálního nálezu, matka je přeložena na porodní sál
  • detailní rozbor aktuální situace a dalšího vývoje s porodní asistentkou a neonatologem
  • vysvětlení všech doplňujících otázek k přechodu na komfortně-paliativní péči, aktivní podpora rodiny v zapojení se do péče po porodu, nabídka podpůrných vzpomínkových předmětů
  • 7 hodin po příjmu dochází k porodu extrémně nezralého hypotrofického chlapce (porodní váha 530g) se známkami života (přítomna srdeční akce, neefektivní ventilace, svalová hypotonie)
  • chlapec je po porodu ošetřen a zabalen do speciální peřinky, dále je v náručí rodičů
  • po hodině života je stále přítomna reziduální srdeční akce, zvažována intravenózní aplikace morfinu, po domluvě s rodiči a vzhledem k absenci projevů diskomfortu analgosedace nezahájena
  • chlapec je transportován na jednotku intenzivní péče o novorozence
  • po cca 3 hodinách od narození dochází k postupnému poklesu srdeční frekvence a chlapec umírá za přítomnosti rodičů
  • rodiče mají neomezený prostor se se synem rozloučit v klidném prostředí samostatného boxu jednotky intenzivní péče
  • celá komunikace probíhá za přítomnosti člena podpůrného týmu nebo Centra provázání
  • je domluvena další schůzka pro předání Memory boxu a zmapování psychosociálního stavu rodiny s časovým odstupem
  • předání informačních letáků a kontaktů, jak na náš podpůrný tým, tak na externí organizace zabývající se perinatální ztrátou

Reference

  • James Cummings and COMMITTEE ON FETUS AND NEWBORN, Antenatal Counseling Regarding Resuscitation and Intensive Care Before 25 Weeks of Gestation, Pediatrics 2015;136;588, DOI: 10.1542/peds.2015-2336 originally published online August 31, 2015; http://pediatrics.aappublications.org/content/136/3/588
  • Úrsula Guillén, , Pierre Maton et al, Guidelines for the Management of Extremely Premature Deliveries: A Systematic Review, Pediatrics Jul 2015, peds.2015-0542; DOI: 10.1542/peds.2015-0542
  • https://neonatal.rti.org/
  • Vogelstein E. J Med Ethics 2020;0:1–7. doi:10.1136/medethics-2019-105816
  • Ravi Mangal Patel, Matthew A. Rysavy, Edward F. Bell, Jon E. Tyson, Survival of Infants Born at Periviable Gestational Ages, Clin Perinatol. 2017 June ; 44(2): 287–303. doi:10.1016/j.clp.2017.01.009.
  • Liška Karel, Algoritmus zahajování a ukončování péče na hranici viability, http://www.neonatology.cz/
Sdílet příspěvek

Podobné příspěvky